|
|
Top hat for everyone: The image of Britain in the newspaper discourses of Czechoslovak exile and its Third Republic afterlife
Kłusek, Johana ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Brenner, Christiane (oponent) ; Cornwall, Mark (oponent)
Dizertace zkoumá obraz Británie v novinových diskurzech československého exilu během druhé světové války a popisuje, jakým způsobem ovlivnil poválečný vývoj země. Exulanti k Británii přistupovali jako k tomu Druhému a projektovali si do ní své vize stejně jako své obavy. Anglofilie pramenící z žité zkušenosti i z objektivních potřeb producentů diskurzu s sebou přinesla užitek i škodu. Čechům se na diskurzivní úrovni pomohla osvobodit od Němců jako odvěkých Druhých a zajistila jim bezpečný diskurzivní prostor ve válkou zbrutalizovaném světě. V kontextu poválečné geopolitické reality se však naděje, že by si Československo mohlo osvojit konzervativní i sociálně progresivní kvality Británie, ukázala jako lichá. Komunisté po válce přizpůsobili obraz Británie svým potřebám. Zatímco Británie bývalých exulantů, nyní demokratických socialistů, byla zpodobňována stále jako Československu nadřazená, komunistická Británie působila jako rovnocenný partner, který má přednosti i nedostatky. "Zrovnoprávnění" Británie přispělo k udržení iluze o oddanosti komunistů principům demokracie.
|
|
|
Proměny jihočeského pohraničí a jeho obyvatelstva po druhé světové válce v dobových pramenech a paměti obyvatel Kaplicka
MUSILOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce se věnuje poválečnému vývoji v pohraničí, jež bylo poznamenáno násilnou proměnou demografické struktury - vysídlením německy mluvících obyvatel a následným osídlováním Čechy a Slováky z vnitrozemí anebo ze zahraničí. Předmětem zájmu je proměna jihočeského pohraničí, konkrétně tedy "Kaplicka" (resp. bývalého kaplického okresu), k níž došlo po druhé světové válce. Nejen na základě sekundární literatury, ale zejména na základě dobových pramenů a živé paměti místních obyvatel tato práce zaznamenává a dále analyzuje průběh osídlování a proměnu zdejší společnosti a soužití různých skupin. Tato práce si klade za cíl analyzovat, jaké národnostní skupiny zdejší region osídlily a jak transformaci pohraničí vnímaly. Na základě devíti zpracovaných příběhů porovnává prožitky českých a německých starousedlíků a novoosídlenců. Závěrečná část práce nastiňuje možnosti využití těchto příběhů ve výuce moderních dějin v rámci občanské výchovy a základů společenských věd.
|
|
|
Zápas o české školství ve Vimperku v letech 1918-1948
LUKESCH, Vít
Práce se zabývá vývojem českého školství ve Vimperku v kontextu společenských a politických událostí se zaměřením především na období let 1918-1948. Současně práce poukazuje na fakt, nakolik bylo složité soužití českého a německého obyvatelstva nejen v oblasti všedního života, ale především z hlediska školství. V první části práce je stručně popsána historie města Vimperk, v druhé části je zmapován vývoj školství ve Vimperku do roku 1918. Třetí, čtvrtá a pátá část jsou zaměřeny na hlavní předmět této práce, kterým je vývoj českého školství v kontextu historických událostí období let 1918-1948 s důrazem na události související s druhou světovou válkou.
|
|
|
Historie obecní školy v Sousedovicích
PICHOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá historií a vývojem obecní školy v Sousedovicích od jejího založení až po její uzavření v roce 1979. Práce mapuje vývoj školy v jednotlivých dějinných etapách a popisuje tento vývoj s ohledem na historický vývoj státu ale i obce. Věnuje se stručně obci Sousedovice a zejména se pak věnuje mapování historie obecní školy, která je vskutku bohatá.
|
|
| |
|
|
Odsun - vyhnání českých Němců z Kaplicka pohledem pamětníků
MUSILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu odsunu - vyhnání českých Němců z českého pohraničí, ke kterému došlo po druhé světové válce, a mapuje průběh nuceného vysidlování v Kaplici a jejím okolí v jižních Čechách nejen skrze dostupná data, ale především skrze konkrétní příběhy. Teoretická část práce se zabývá společným soužitím Čechů a Němců na českém území a historickými okolnostmi, jež vedly k jeho hořkému konci, a dále nastiňuje průběh odsunu i jeho dopady pro celé Československo. Praktická část tyto informace rozšiřuje o konkrétnější poznatky o průběhu i důsledcích vázaných k jihočeskému pohraničí a doplňuje je paměťmi těch, kteří byli k odchodu donuceni, přičemž se pokouší postihnout především to, jakým způsobem o této události dnes smýšlí.
|
|
|
Odraz každodennosti válečných zajatců v archeologických pramenech z vojenských táborů konce druhé světové války
PANCÍŘ, Tomáš
V rámci autorovy bakalářské práce proběhl nedestruktivní výzkum reliktů tábora z konce druhé světové války poblíž města Nová Bystřice. Tyto památky, mnohdy narušeny, jsou nadále předmětem studia této práce. Různorodé destruktivní zásahy do těchto situací si vyžádaly v rámci diplomové práce provedení badatelského výzkumu. Cílem práce je přiblížit se každodennosti života válečného zajatce z pohledu archeologie a objasnění a identifikace vzorců činností uvnitř vojenských táborů na základě archeologické prospekce. Práce poskytne přehled o dosavadním stavu poznání tématu na základě analogických výzkumů ve světě, následně představí badatelský výzkum odpadního objektu z tábora u Nové Bystřice. Vzorky ze zkoumaných objektů budou podrobeny analýzám (archeobotanická, archeozoologická). Práce si klade za cíl doplnit současný stav poznání a na základě nových metod přinést do problematiky reliktů tábora další poznatky.
|
|
| |
|
|
Podplukovník generálního štábu československé armády František Hrubiš (1897-1967)
Urban, Karel ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá osobností Františka Hrubiše (1897-1967), celým jeho životem a zasazením do kontextu doby. Zaměřuje se převážně na jeho vojenskou kariéru a jeho podíl na mnoha důležitých momentech naší historie, jakými jsou účast v československých legiích, pozdější kariéra v československé armádě za první republiky, události druhé světové války, život po válce a jeho účast v procesu s Rudolfem Slánským. K dokreslení celkového obrazu osobnosti se práce zabývá stručnou historií rodiny a prostředím, ve kterém vyrůstal. Práce vychází z výpovědi pamětníka, údajů nalezených v dokumentaci Vojenského historického ústavu Praha, dokumentace z Archivu bezpečnostních složek a sbírek písemností osobní povahy uložených v Národním archivu Praha, jakožto i z osobních rodinných fotografií a korespondencí. Závěr představuje shrnutí získaných informací a poznatků, nejen z daných dokumentů, ale také z výpovědi dcery Františka Hrubiše, Jarmily Filipové. Klíčová slova František Hrubiš, československé legie, první světová válka, Berezovka, československá armáda, druhá světová válka, Buchenwald, proces se Slánským, Francis Edwin Keary
|
|
| |
host ::
RSS.